Phineas Taylor Barnum možná sám nevynalezl showbusiness ani cirkus, ale oboje přivedl na světlo v takovém rozsahu, že se stal jedním z prvních milionářů díky zábavnímu průmyslu. Některé z jeho technik a marketingových strategií jsou používány dodnes. Přesto (nebo proto) se o něm nedá mluvit jako o příliš příkladném člověku, neboť ne všechny jím využívané praktiky se nesly v morálním a etickém duchu.

Zrození myšlenky
Před začátkem svého cirkusu vyzkoušel několik povolání a to více či méně úspěšně. Do povědomí se nejprve dostal vlastními novinami, které vydával a také jako majitel loterie. Díky ní se údajně utvrdil v tom, jak rádi se lidé nechají vodit za nos a ve chvíli, kdy byla jeho loterie zakázána, měl v hlavě nový plán. Koupil starou nemocnou otrokyni, kterou začal ukazovat jako chůvu George Washingtona. Tvrdil, že je jí 161 let. A lidé se jen hrnuli. Ovšem po smrti této dámy vyšla najevo pravda o jejím původu i věku a Barnum se bránil slovy, že byl sám oklamán. Nicméně ze svých dalších „podvodných“ aktivit neustoupil.

Cirkusová vystoupení
Svůj cirkus si zařídil v budově staršího muzea, které mu posloužilo jak při vystavování mrtvých tak živých „exponátů“. Dovedně pracoval s reklamou a nechal vyhlásit, že u něho jediného mají lidé možnost shlédnout mořskou pannu. Před zraky návštěvníků pak položil opičí kostru napojenou na ocas ryby. Některým se příliš nelíbilo, že za takovou podívanou vydali své peníze, jiní se bavili vychytralostí té lsti. A on pokračoval.
Sehnal dítě s růstovými problémy a předváděl ho od jeho pěti let do doby dospělosti, kdy se chlapec mohl osamostatnit. Pod Barnumovým vedením sice dosáhl velké slávy jako „generál Paleček“, ale také již od sedmi let pro pobavení diváku pil a kouřil.
Další z důležitých atrakcí kromě „lidských zvláštností“ a podfuků byla zvířata. Sloni, koně, exotické šelmy, to všechno nabízela Největší show na Zemi. Postupně se dopracoval také k pojízdnému zvěřinci, který mu umožnil oslovit diváky na ještě rozsáhlejším území a vybudovat si pověst široko daleko.
Showmanův odkaz
Mnoho věcí, které za svého působení započal, se drží dodnes. Mezi takové nápady patří například dělení publika do sektorů, které stupňují hodnotu lístků, postupy propagace – Barnum prý podplácel novináře, aby vylepšovali ve svých článcích reputace jeho představení, otiskovali jeho reklamy, sám napsal několik knih pro děti, kde jako hlavní postavy vystupovala zvířata z jeho cirkusu, po ulicích rozmístil své zaměstnance, které zpěvem a tancem lákali na další vystoupení…
Svůj celý život se tento „král humbuku“ držel obráceného rčení, jež znělo: více je více. O jeho životním stylu a povaze vypovídají také citáty, kdy prohlásil: „Bez propagace se stane něco hrozného … nic!“ a „Nikdo nikdy neprovedl změnu tím, že byl stejný jako ostatní.“