Určitě vás nepřekvapí, že dnes se někteří lidé doslova přestavěli na nový režim – „proč by měli platit za jídlo, které je volně dostupné, neporušené a v dobrém stavu za velkými markety v popelnicích?“. Myslíte si, že se jedná pouze o lidi bez domova nebo jiné podobné individua, které si takto ukrajují jídlo zdarma? Nikoliv, spousta lidí, kteří se spojili do jednoho směru, se nyní takto přeorientovalo na sběr jídla z popelnic – často platí jen za takové potraviny, které se jako prošlé zrovna nedoporučuje jíst a dělají to také s ohledem na životní prostředí. Stovky tun bezzávadných potravin totiž skončí na smetištích a jedná se tak nejen o problém životního prostředí, ale také samotného plýtvání

Co to znamená pro obchodníky?

Například ve Francii již přijali legislativu, která káže všem supermarketům jídlo, které by jinak vyhodili, dát na charitu a do potravinových bank, kde se jídlo přerozdělí mezi potřebné. Někomu se to jeví jako nádherný plán, obchodníci se však bojí, že se z toho stane více méně tradice a lidé tak přestanou chodit do obchodů, jenom si počkají, co pracovníci do kontejnerů vyhodí.
 
Porušení takovýchto nařízení je často trestáno pokutou a je na každém z nás, aby si o tom udělal závěr. Na jednu stranu by tyto potraviny, které se alespoň takto využijí, skončily na skládkách a smetištích, kde by shnily. A samozřejmě, některé potraviny se zkrátka nevyplatí jíst, když jsou prošlé jako jsou mléčné výrobky, maso atd., ale drtivá většina vyhozeného jídla, které by jinak šlo v pořádku sníst bez žádných následků, končí jinde.
Na druhou stranu se jedná o velký zásah do soukromého vlastnictví, neboť takovou legislativou doslova nakazujete lidem, jak mají nakládat s jejich majetkem, byť by jej sami dříve či později vyhodili.
 

Změní se něco?

Někteří obchodníci a společnosti možná přehodnotí lhůty a budou se snažit, aby potraviny zůstaly na pultech co nejdéle, což znevažují zase ti, kteří se bojí, že by se takovýmto zacházením s jídlem jenom hazardovalo se zdravím spotřebitele.